Stát chtel by tu dál
sílu jen mít
jak tolikrát
Svet – prázdnej sál
bolestne sní
koncí, dohrál
[refrén:]
Hudba doznívá hasne scéna
Nekdo vzpomíná pryc je tréma
koncí den
Vícka privírá v hrdle pálí
duši odevzdal cas se vzdálit
koncí den
Nádhernou
moc mel tvuj smích
další jdou
v tvych šlépejích
I léta jdou
To má byt hrích?
kríz vznáší soud
hlas vlády ztich
[refrén]
Tízí trápí tísen i dojetí
loucí se slábne uz hlas
tízí stárí písen skrz století
co s tím
zbejvá jen stesk a plác
Nádhernou
moc mel tvuj smích
další jdou
v tvych šlépejích
Príbeh dojemnej dozrál v case
kdo tu bude stát zítra ptáš se
koncí den
Vrásky vyryty píšou v tvári
bíly prameny z vlasu zárí
koncí den
Kostym odkládá mávne svetu
role dohraná zustane tu
skoncil den