Bezpecnej úkryt tátovejch dlaní
preštastny úsmevy z rodinnejch alb.
Kdyz zmizí ruka, která má chránit,
bezmocnou princeznu rozsápe dráp!
Kde byl tvuj táta, kdyz vrazdili andela?
Rvali mu krídla a lámali vaz?
Koho dnes zajímá, zes to tak nechtela?
Tvy jizvy nezcelí slzy a cas!
Vidíš ji? Horí!
Touzí horet, nikdy vyhasnout!
Vidíš ji? Letí!
Duše zárí bílym plamenem!
Vidíš ji? Horí!
Touzí letet, nikdy nepadnout!
Vidíš ji? Letí!
Z rudyho popela andelskych krídel,
odlity svedomí tvrdy jak pest
Musela zemrít, aby zas povstala,
princezna s erbem krvavych hvezd.
Tancí v ohni s pravdou na špicce jazyka,
touzí jen horet, nikdy vyhasnout,
malá a ztracená tátova holcicka,
chce jenom letet, nikdy nepadnout!
Vidíš ji? Horí!
Touzí horet, nikdy vyhasnout!
Vidíš ji? Letí!
Duše zárí bílym plamenem!
Vidíš ji? Horí!
Touzí letet, nikdy nepadnout!
Vidíš ji? Letí!
Duše zárí, uz není kamenem!
Cerná princezna,
panenka na hraní,
tátova holcicka,
oba jsou bezbranní.
Cerná princezna,
panenka na hraní,
tátova holcicka,
oba jsou bezbranní.
Vidíš ji? Horí!
Touzí horet, nikdy vyhasnout!
Vidíš ji? Letí!
Duše zárí bílym plamenem!
Vidíš ji? Horí!
Touzí letet, nikdy nepadnout!
Vidíš ji? Letí!